„Ať to má membránu“

perex

tahle věta zaznívá v outdoorových prodejnách velmi často.
A není divu. Sychravé počasí nastartuje každoročně poptávku po oblečení, které dokáže nepromoknout a zároveň dýchat. Kombinaci těchto protichůdných vlastností může zajistit jedině kvalitní membrána. jaká je nejlepší?

Kredity

T: Martin Kus, F: archiv výrobců

Text 1

Ještě před zhruba patnácti až dvaceti lety byla nabídka membránových produktů velmi omezená a cena, kterou musel zákazník zaplatit, často převyšovala jeho možnosti. Dnes máme na trhu k dispozici tolik různých membrán, že je pro běžného zákazníka složité se v nabídce zorientovat. Pokusím se mu v tom pomoci.

Na jakém principu oděvní membrány fungují? V zásadě rozeznáváme membrány porézní a neporézní. Nejznámějším zástupcem porézních membrán je dozajista Gore-Tex®. Jedná se o velmi tenkou polytetrafluoretylenovou fólii, která obsahuje cca 1,4 miliardy pórů na centimetr čtvereční. Velikost pórů je přibližně 20 000 krát menší než kapka vody, která tak díky svému povrchovému napětí neprojde skrz a zároveň asi 700 krát větší než molekula páry, která tak může snadno projít ven. Neporézní membrána jako např. Sympatex® či Gelanots® je tenká fólie s kopolymeru skládajícího se ze 70% hydrofobního polyesteru a 30% hydrofilního polyethylenu. Nepromokavost je dána neporézností fólie. Prodyšnost pak umožňují molekuly páry procházející membránou na základě fyzikálně – chemických procesů, ve kterých hraje hlavní roli difúze. Praktický rozdíl mezi porézní a neporézní membránou spočívá zejména v rychlosti odezvy, kterou má porézní membrána vyšší než neporézní. Póry se však mohou v průběhu používání zanášet nečistotami a omezovat tak prodyšnost. Tento problém logicky u neporézních membrán nehrozí.

Předěl / Citace


„Pro outdoorové aktivity lze tedy doporučit oděvy s nepromokavostí alespoň 15 000 mm.”

Text 2

Abyste zjistili, do jaké míry jsou jednotlivé membrány nepromokavé a prodyšné, uvádějí výrobci dva základní parametry. Nepromokavost ve výšce vodního sloupce (v mm). Prodyšnost pak v gramech vodní páry, která projde jedním metrem čtverečním textilie za 24 hodin. Někdy se prodyšnost uvádí i v jednotkách Ret.

Jak je to s tím vodním sloupcem?

 

Nepromokavost se měří ve výšce vodního sloupce udávaného v mm. Pokud má tedy textilie odolnost například 10 000 mm vodního sloupce, znamená to, že pokud bychom do skleněného válce vysokého 10 000 mm nalili vodu a dole válec utěsnili testovanou textilií, ta by vodu nepropustila. Tento fakt nám však nic konkrétního o odolnosti nesdělí. Víme-li ale, že kapka přívalového deště dopadnuvší na textilii vytvoří tlak adekvátní zhruba 2 000 mm vodního sloupce, pak máme informaci o tom, že výše zmíněná textilie má cca 5 krát vyšší odolnost, než jakou potřebujeme pro nepromokavost v silném lijáku. Jistě se ptáte, proč se tedy běžně vyrábí bundy s odolností 20 000 mm i více. Jde o to, že například popruh 20 kg těžkého batohu tlačící vodu proti bundě na ramenou vyvolá tlak až 18 000 mm vodního sloupce, sed ve sněhu cca 5 000 mm vodního sloupce a zakleknutí až 12 000 mm. Pro outdoorové aktivity lze tedy doporučit oděvy s nepromokavostí alespoň 15 000 mm a více.

Prodyšnost či paropropustnost, jak už bylo zmíněno, se nejčastěji měří v množství vodních par, které projdou přes 1 metr čtvereční látky za 24 hodin. Čím vyšší je parametr, tím lepší prodyšnost. Někdy se také můžeme setkat s jednotkou paropropustnosti Ret, která udává odolnost materiálu proti permanentnímu odpařování vlhkosti. Z toho logicky vyplývá, že čím menší hodnota Ret, tím vyšší paropropustnost. Metoda na stanovení Ret je objektivnější, ale dražší a ne všechny zkušebny jsou na ni zařízeny. Proto se využívá méně. Pro zákazníka je podstatná znalost alespoň základních rozmezí naměřených parametrů, aby mohl snadno a rychle posoudit prodyšnost konkrétního membránového produktu. Jako vodítko může posloužit následující tabulka.

tabulka 1 nova

Klasifikace prodyšnosti dle parametrů

Ret < 6


nad 16 000 g/m²/24 h

Ret 6–13


 6 000–15 000 g/m²/24 h

Ret 13–20


4 000–5 000 g/m²/24 h

Ret > 20


 pod 4 000 g/m²/24 h

text 3

Prodyšnost oděvu v reálných podmínkách závisí na mnoha faktorech. Jedním z nejdůležitějších je rozdíl koncentrací vlhkosti uvnitř a vně oděvu. Jelikož základním fyzikálním principem, který paropropustnost umožňuje, je difúze, připomeňme si její definici. Difúze nastává u propustných membrán, kdy na základě rozdílných koncentrací na vnější a vnitřní straně membrány dochází k transportu látky z míst s vyšší koncentrací do míst s nižší koncentrací, a to až do okamžiku vyrovnání koncentrace. V praxi to tedy znamená, že čím více vlhkosti je ve vnějším prostředí, tím méně oděv dýchá. Pokud tedy silně prší a uživatel produkuje zvýšeným fyzickým výkonem velké množství vlhkosti, její transport přes membránu je velmi slabý. Kolik ale vyprodukujeme vodních par? Stačí vůbec dnešní membrány na to, aby odvedly veškerou vyprodukovanou vlhkost a zároveň byly nepromokavé? Odpověď zni NE! I v naprostém klidu dochází u dospělého jedince k produkci cca 50 ml tělesných výparů za hodinu. Při zvýšené fyzické aktivitě se pocení dramaticky zvyšuje a tak i nevýkonnější membrány dokáží transportovat jen část vytvořené tělesné vlhkosti.

tab 2

Produkce tělesných výparů dle intenzity zátěže

(dle podmínek a fyzické dispozice)
5 000–10 000 g/m²/24 h

(dle intenzity)
20 000–28 000 g/m²/24 h

více než 35 000 g/m²/24 h

Text 4

Funkčnost membránových oděvů však zdaleka neovlivňuje pouze druh membrány, ale také způsob její aplikace. Spojení svrchního materiálu a membrány lze dosáhnout laminací (natavování membrány a následné přitlačení vnější textilie – po ochlazení dochází k pevnému spojení), adhezí (použitím roztoků či disperzních lepidel) či ultrazvukem (spojování membrán a fleecových materiálů). U nepromokavých bund a kalhot se nejčastěji používá laminace, která může být dvouvrstvá (2L) a třívrstvá (3L).

U dvouvrstvého laminátu je membrána pevně spojena s vnějším materiálem (nejčastěji polyester či polyamid) a podšívka je pak volná či nahrazená polymery nanesenými přímo na membránu jako např. u Gore-texu Paclite®. Třívrstvý laminát znamená pevné spojení svrchního materiálu, membrány a pevné podšívky v jednu textilii. Z ní je pak ušit finální produkt s tím, že vzniklé švy musí být bezpodmínečně zalepeny. V poslední době se těší oblibě i tzv. dvou a půlvrstvý laminát (příkladem může být membrána Climatic Element+ 2,5 L), kde je membrána laminována přímo na vrchní látku a zespodu zpevněna krycí vrstvou či potiskem. Pro zákazníka je důležité vědět, že třívrstvý laminát dokáže nejvíce odolávat mechanickému namáhání a má tudíž největší životnost. Za to je však nutné akceptovat vyšší hmotnost a nižší komfort nošení zapřičiněný vyšší tuhostí materiálu. Dvouvrstvý či dvou a půlvrstvý laminát je pak lehčí, měkčí nicméně jeho mechanická odolnost je nižší.

Představuju několik zajímavých membránových produktů, u nichž jsme porovnali jejich užitnou hodnotu v návaznosti na cenu a uváděné parametry. Zjistíte, že není membrána jako membrána. Parametry nepromokavosti a paropropustnosti nejsou zdaleka to jediné, co bychom měli před nákupem nepromokavého oblečení znát. Podstatným faktorem je způsob implementace membrány do oděvu. Právě tento způsob rozhoduje o tom, na jakou atkivitu bude oblečení nejlepší.

produkty

aventuro_topdeck-ocean_membrany_01aventuro_higheas-chilli_membrany_02

Tato bunda od renomovaného českého výrobce firmy Warmpeace je typickým představitelem třívrstvého laminátu. Jako základ posloužila výkonná membrána Shell Tec Tight s parametry nepromokavosti 20 000 mm vodního sloupce a paropropustností 20 000 g/m²/24h, samozřejmostí jsou podlepené švy. Hmotnost je adekvátní třívrstvé konstrukci, a sice 660 g u modelu Topdeck, 560 g u modelu Highend.

Střih obsahuje většinu atributů typických pro moderní technickou outdoorovou bundu. Mezi ně patří zejména voděodolné zipy, masivní odvětrání v podpaží, dvojí stahování kapuce (předozadní na suchý zip + obvodové na gumu se samosvorkou), mírně prodloužený zadní díl, barevné zakončení všech zipů či reflexní prvky. Bunda disponuje celkem pěti dobře umístěnými kapsami. Dvě hlavní v pase zůstávají dobře přístupné i po nasazení batohu s bederním popruhem, třetí menší nad nimi je vhodná pro drobnosti, které je třeba mít rychle po ruce, např. nůž. alá kapsa v levém rukávu je ideální pro čipovou kartu při sjezdovém lyžování. Vnitřní dokladová pak umožňuje uložit peněženku, pas apod. Celkově bunda dobře sedí, ze zkušeností mohu konstatovat, že je vhodná i pro mírně robustnější outdooristy.

Vezmeme-li v úvahu parametry membrány, vynikající střih, mechanickou odolnost díky třívrstvé laminaci a velmi přijatelnou cenu, musíme konstatovat, že bunda Topdeck/Highend je na českém trhu výjimečná skvělým poměrem cena/výkon. Drtivá většina srovnatelných produktů od zahraničních výrobců je cca o 2 000,- Kč dražší. Díky univerzálnosti a vysoké životnosti je vhodná na běžnou turistiku, vysokohorskou turistiku, lyžování apod.

Orientační cena: 4 450,- (Topdeck – pánská), 4 400,- (Highend – dámská)

aventuro_Bunda-Marmot-Hyper_membrany_03

Bunda Hyper od špičkového amerického výrobce Marmot je na rozdíl od zmíněného Topdecku typickým představitelem 2,5 vrstvého laminátu. Při výrobě byla použita membrána Marmot MemBrain Strata® s nepromokavostí 20 000 mm vodního sloupce a paropropustností 32 000 g/ m²/24h, která je nalaminována na stretchový 100% Nylon. Švy jsou přelepené.

Střih je oproti Topdecku jednodušší, chybí například odvětrání v podpaží, což u tak prodyšného materiálu není zásadní chyba. Bunda disponuje anatomicky střiženou kapucí s dvoucestným nastavením a kšiltem, třemi kapsami, přičemž dvě hlavní jsou „skryté“, vnější náprsní je pak opatřena voděodolným zipem. Rukávy jsou zakončené manžetami na suchý zip, dolní okraj bundy disponuje pružným stahováním se samosvorkou.

Pokud se zamyslíme nad vlastnostmi této bundy, musíme nutně dojít k závěru, že se jedná o výrazně odlišný produkt, než je tomu u bundy Topdeck. Bunda Hyper je o polovinu prodyšnější, má stejnou nepromokavost, ale poloviční hmotnost (pouze 334 g u velikosti M) a navíc je pružná. Z toho vyplývá, že je vhodná na jiné aktivity i podmínky, než je tomu u Topdecku. Typickým uživatelem bundy Hyper je tedy sportovec, který vyžaduje ochranu před nepřízní počasí při svých sportovních aktivitách. Jedná se o běh, běh na lyžích, horské kolo, pohyb na via ferratách a podobně. Jelikož není Hyper zdaleka tak mechanicky odolný, nedá se doporučit na vícedenní pochody v horách s těžkým batohem, sjezdové lyžování či lezení v horách. Díky své pružnosti však poskytuje běžnému sportovci vysoký komfort při nošení při zachování špičkových parametrů nepromokavosti a prodyšnosti.

Orientační cena: 5 200,-

aventuro_Bunda-High-Point-Road-Runner_membrany_04

Road Runner od tradičního českého výrobce firmy High Point je typická „záložní“ bunda s důrazem na co nejnižší hmotnost a objem. 2,5 vrstvý laminát membrány BlockVent® poskytuje nepromokavost 20 000 mm vodního sloupce a prodyšnost 25 000 g/m²/24h. Švy jsou samozřejmě podlepeny. Hmotnost je pouhých 220 g u velikosti M, což řadí tuto bundu mezi nejlehčí membránovky na trhu. Vnější materiál není strečový.

Střih je podřízen hmotnosti, a tak disponuje pouze jedinou kapsou na zádech na zip. Nechybí však dvoucestné nastavení kapuce, odvětrávání v podpaží či reflexní prvky. Zadní díl je mírně prodloužen, anatomické rukávy zakončené manžetami na suchý zip. Bundu lze sbalit do vlastní kapsy.

Bunda Road Runner neposkytne uživateli takový komfort jako Hyper, ani takovou odolnost jako Topdeck. Její předností je minimální hmotnost a objem. Proto poslouží zejména jako bunda sbalená v batohu pro případ nenadálé změny počasí k horšímu, a to při všech sportovních aktivitách, kdy je třeba být „na lehko“ jako je běh, cyklistika, běh na lyžích, turistika. Stejně jako Hyper se však Road Runner nehodí pro takové aktivity, při kterých hrozí vyšší mechanické zatížení bundy.

Orientační cena: 3 990,-

Facebook

TOC

aventuro_footer