Kápni božskou

perex

V tomto článku si ukážeme několik modelových situací vycházejících z „red tape“ příhod, které neskončily dvakrát šťastně. Jak napovídá titulek, občas je nutné postavit se čelem k perzekučním vyhlídkám a zachránit si tím život. Utajování ilegálních aktivit kamarádům nebo lhaní záchranářům se může krutě nevyplatit.

Kredity

T: Pavel Oliva, F: Pavel Oliva, Jan Paták

Text 1

Tajně do podzemí – mrtvá těla o týden později

 

Řada speleologů zažila ve své kariéře situace, které i přes maximální zabezpečení a přípravu vyústily ve zdraví ohrožující stav. Český kras je plný specifických rizik a zákeřností. Při průměrné teplotě 2 °C a stoprocentní vlhkosti je nestabilní dobývka či přírodní krasové dílo srovnatelné s hamburskou námořní krčmou bez rumu. V paměti mi utkvěla příhoda dvou speleolezců, kteří se rozhodli navštívit jedno ze starých důlních děl jižní Moravy. První chyba se odehrála ještě před vstupem do podzemí – naši dobrodruzi nedali vědět o svém sestupu a plánovaném návratu nikomu ze správy podzemí (jednalo se o ilegální sestup), ale bohužel ani nikomu ze svých kamarádů, kteří by po uplynutí smluvené doby návratu zprostředkovali záchranu. Navzdory podmínkám moravských podzemních ementálů, vyráží v tenkých pracovních kombinézách a čelovkou s osvitem připomínající světlušku po zápalu plic. Po přebrodění úvodního polozatopeného dómu docházejí k plazivce (velmi úzká chodba pozn. red.), která je zúžená jílovým sedimentem. V praxi je jílovitá hlína odmývaná vysokotlakým ostřikem, avšak její ohrabávání nevydrží na dlouho a je velmi pracné. Při hrabání se jeden z lezců dotkne zády nestabilního stropu. Dochází k závalu – jeden z pacientů je při vědomí, ale pomoci se mimo signál mobilním telefonem nedovolá. Podchlazení, zasypaní, pár zlomenin, tma a bezmoc. K nálezu dvou těl došlo díky náhodě o týden později… Při odříznutí s okolním světem je naprosto nutné nechat po sobě stopu, v tomto případě informovaného kolegu, který v případě komplikací zasáhne všemi dostupnými prostředky.

Předěl / Citace


„Bez pomoci, a tudíž i bez přiznání své nepříliš legitimní záliby, není východiska.”

Text 2

BASE jumper nabodnutý na dubové větve

 

Další příhodou s lepším koncem, však plnou nepříjemných prožitků, je nehoda při basejumpingu v urbanizovaném prostředí. Při skoku je jumper díky nepříhodnému větru zatažen mezi stromy parku. Pravé stehno si probodává větví nepříliš poddajného dubiska, a tak náš letec zůstává zaklíněn, sice pár metrů nad zemí, ale bez možnosti pohybu a sebezáchrany. Rána nekrvácí, cizí těleso ji v podobě kusu větvě dobře utěsnilo, nicméně bez pomoci, a tudíž i bez přiznání své nepříliš legitimní záliby, není východiska. Po několika velmi bolestivých pokusech o sebevyproštění a zlomení větve vypadá jako nadobro přišpendlený motýl z tamního lesoparku. Po spojení pacienta s dispečerem záchranné služby je na místo události vyslána i jednotka hasičského záchranného sboru. Pacient má naštěstí mobilní telefon u sebe, a tak je přivolání první pomoci jen otázkou uznání své vlastní chyby, což v některých situacích vyžaduje zatnutí zubů a přijmutí nastalých skutečností.  

Předěl / Citace 2


„Jestliže dojde k chybám za hranicí „red tape“, je lepší pomýšlet na výši faktury za zdravotní péči, než na poplatek za funus servis.”

Text 3

Lhali i záchranci

 

Poslední příběh se odehrává pod stěnou francouzského hradu nedaleko jižního pobřeží. Dvojice industriálních lezců je rozhodnuta zdolat severní stěnu zříceniny v délce třiceti metrů ve dvě hodiny ráno. Ti z vás, kteří někdy přičichli ke specifickému lezeckému terénu, vědí, že jištění ve stěně odlišného složení není jednoduchým rozhodnutím. Tím spíš, hovoříme-li o zvětralém kameni středověkého stavitelství a jeho pojivu neznámého složení. Stěna je nestabilní, ale místy vybízí k užití friendů (pomůcka pro postupové jištění pozn. red.), a ačkoliv dvojice volí jištění pomocí polovičního lana, i tak situace nemá šťastný konec. Při budování třetího postupového jištění selhává nejen lezec, ale i jeho kotevní body. I když je pád ztlumen košatým křovím, je náš pacient v krátkodobém bezvědomí a bohužel o několik minut později i s krvavou sekrecí v pravém zvukovodu. Skupina svědků události se rozhodne pro transport do nemocničního zařízení po vlastní ose. Nešetrné vyproštění z křoví a naložení na improvizovaná nosítka znamenají pro zraněného zejména bolestivou, nešetrnou manipulaci a rapidní zpoždění profesionální péče. I když pacient nemá čitelná zranění, jeho zdravotní stav je kritický. Bohužel, ona „zlatá hodina“ během které se v profesionální záchraně snažíme pacienta odtransportovat do zdravotnického zařízení, rychle utíká, a tak během prvních sto metrů pacient upadá do bezvědomí a skupinka začíná panikařit. I tak je volání záchranné sužby zastřeno výmyslem. Volající udává pád při chůzi ze srázu z obavy o postih celé skupinky. Zkreslená informace o podobě pádu je pro dispečera záchranné služby klíčová a předává jí přijíždějící posádce, která podle ní stanovuje terapii a následný postup. Posádce je míra zranění podezřelá, nakonec je z lezecké marškumpanie vylámána pravda, a tak je se zbytečnou tajností řešen život ohrožující stav i za pomoci letecké záchranné služby.

Předěl / citace 3

Text 4

Shrnutí

 

Zkreslení indikace výjezdu může znamenat pro pacienta neadekvátní a nedostatečnou péči. Připojíme-li ke zdravotnímu stavu našeho lezce i nešetrný transport a opožděné aktivování záchranného řetězce, závěrem je celoživotní pohybový deficit, což je stále velké štěstí. Chyby za hranicí „red tape“ nejsou školáckou nerozvážností, ale jestliže k nim dojde, je lepší pomýšlet na výši faktury za zdravotní péči než na poplatek za funus servis.

Poslední častou obavou je jednání a přístup záchranných složek při příjezdu na událost vyplývající z ilegálního počinu. V každé profesi jsou lidé různí, a tak i ve voze záchranné služby nemusíte vždy obdržet uznání a hobla za sólování na highline. Úroveň naší přednemocniční péče je však na vysokém stupni, tedy ať už přijedu já, či jakýkoliv kolega, vždy se vám dostane maximální péče a profesionality bez ohledu na příčinu zranění. Vždyť jarní počasí se pojí s adrenalinovými choutkami jako Vánoce s myšlenkami na sebevraždu, a první vlaštovky chybujících extrémistů nám už dávno zaklepali na dveře výjezdového stanoviště.

Má prosba je však jednoduchá: rozmyslete své počínání více než dvakrát a vždy mějte v záloze zadní vrátka, abyste ve chvíli, kdy zklame naprosto vše, mohli sáhnout po poslední záchranné variantě a přijmout následky s hrdostí a klidem eskymáckého náčelníka.

Facebook

TOC

aventuro_footer