Kienův žaludek

perex

Na začátku potřebujete sehnat partu lidí, kteří jsou natolik střelení, aby si přivázali lano za zábradlí mostu. A ještě střelenější, aby zábradlí přelezli a skočili do prázdna… Víte, jak si správně pochutnat na pokrmu od Helmuta Keina?

kredity

T: Michal Kozák, Vítek Kábrt a Ondřej Janek, F: Puenting Perú, V: Ondřej Janek

text 1

Pro sestrojení „Kienovy houpačky“ potřebujete nejprve najít ten správný most. Pokud se jedná o most s dvouproudou silnicí, měl by být vysoký alespoň 20 metrů. Máte-li vybraný most, je čas začít shánět materiál. Skáče se na dvou dynamických horolezeckých lanech. Způsoby ukotvení lana jsou různé, my jsme ale vždy používali dvě jistící osmy přidělané nahoře na zábradlí. Je to pohodlné v tom, že člověk, který skáče, se nemusí o nic starat. Všechno obsluhují kamarádi nahoře.

galerie 1

text 2

Tímto způsobem se dá dobře nastavovat průvěs lana, kterým si v rámci možností volíme délku volného pádu při skoku. Nahoře se na zábradlí dají dvě smyce a do každé se cvakne jedna jistící osma. Smyce by se měly vázat na zábradlí co nejníž kvůli správnému zatížení zábradlí, protože zábradlí není konstruované na tento druh zátěže. Určitě je potřeba mít zkušenosti s jistícím materiálem a vázáním uzlů. Lana se na jednom konci svážou dohromady osmičkovým uzlem, do smyčky se cvaknou dvě karabiny se zámkem proti sobě, které si potom cvakneme na sedák. Po nastavení délky lan se lana vloží do jistících osmiček a osma se potom zablokuje.

Před skokem je potřeba lano provléct pod mostem z jedné stany na druhou (napříč mostem). To se dělá tak, že se na jedné straně hodí dolů lano, na kterém se skáče a na druhé straně mostu se hodí pomocné lano, dole se potom lana spojí a pomocným lanem se skákací lano podtáhne pod mostem na druhou stranu…

citace 1

„Pocit volného pádu trvá jen chviličku, ale při skoku to jednomu připadá jako dlouhá doba.”

text 3

Ve finální fázi stačí cvaknout si karabiny do oka na sedáku, přelézt zábradlí, rozhlédnout se, něco zařvat a skočit dolů! Skákat se dá různě – po zádech, po hlavě, po nohou, s lanem uvázaným za nohy lze udělat i salto. Jen je důležité se nezamotat do lana. Samotný skok je super zážitek, stát na zábradlí, koukat se dolů do hloubky a pak se odrazit a padat do prázdna. Pocit volného pádu trvá jen chviličku, ale při skoku to jednomu připadá jako dlouhá doba. Potom už ho chytí lano a prolétne pár centimetrů nad hladinou, lehce si škrtne o vodu a houpe se. Nakonec kámoši nahoře odblokují osmu a spouštějí skokana do člunu, ten se odcvakne z lana, spojí ho s pomocným lanem a nahoře už se třese další…

video

historie

V 70. letech se v německé jazykové oblasti působil ojedinělý talent, výrazně převyšující všechny ostatní. Jmenoval se Helmut Kiene a za svůj prvovýstup (společně s Reinhardem Karlem) cestou Pumprisse na pilíři Fleischbanku ve Wilder Kaiseru získal světové uznání, vůbec první totiž vylezl první alpskou „sedmu“ (cestu v horolezecké obtížnosti VII UIAA, pozn. red.). A právě Helmut Kiene vymyslel tuto lanovou hříčku, která se rozšířila do světa pod různými názvy. Ve Švýcarsku ji například říkají Flying Fox.

V České republice ji naleznete především pod názvem Pendl 4D jump či Kieneova houpačka. Helmut Kiene byl ovšem první, kdo v 70. letech absolvoval tento kyvadlový seskok, při němž měl lano uvázané na jednom mostě a odskakoval z mostu druhého. Odehrálo se to ve francouzském Annecy, kde jsou mosty od sebe vzdálené 50 metrů a tyčí se nad soutěskou Cailles ve výšce 150 metrů. Helmut upevnil lano na zábradlí jednoho mostu a druhý konec přetáhl na most druhý, kde se navázal a odtud také skočil. Podle jeho tehdejších slov to bylo „kyvadlo jako prase“.

Ingredience:
• Jeden kompaktní alespoň 30 m vysoký most
• 2 × 60 m dynamického lezeckého špagátu
• 2 × 15 m zahradní hadice nebo jedna silnějšího průměru
• Jeden kratší obyčejný provaz malého průměru
• 8 zámkových karabin
• 2 velké osmy Grigri blokant
• 5 smyček Zahradní hadice, která se navlékne na lano, aby se neodíralo o hrany mostu
• Člun (pokud skáčete nad vodou)
• Jeden sedák na osobu (dobré mít v rezervě jeden prsní úvazek)
• Znalost v používání a kombinování výše zmíněných ingrediencí
• A na dochucení špetka zdravého rozumu při vaření téhle srandovní kašičky

Postup:
Vařit začínáme již doma u našich přenosných či pevných domácích či firemních PC, a to průzkumem terénu. Hledáme most, jehož šířka je notně kratší než výška. Tj: jestliže má most šířku 11 m, ideální výška je 25+ m . Najdeme si vhodný most, kde bychom rádi uvařili náš chutný pokrm. Přitom dbáme na snadný přístup jak nahoru na most tak dolů pod něj. Ujistíme se, že máme dostatečně silné jistící body na mostě. Asi není nejlepší začít vařit na zrezivělém sotva stojícím zábradlí starého železničního mostu. Naházíme ingredience do kufru, přihodíme pár kamarádů a jede se vařit. Když dorazíme na místo, připravíme si prostírání a vyložíme na něj náš materiál.

Začneme přípravou špagetáže – oba dynamické špagáty protáhneme dvěma kusy zahradní hadice, abychom je ochránili od ostrých hran na konstrukci. Vytáhneme si přibližně 1,5 m lana z obou proudů hadice a uvážeme na nich dvojitý osmičkový uzel. Stále držíme v paměti, že každou příchuť je třeba dublovat! Přesuneme se nad nejvyšší úsek mostu a nasajeme atmosféru nadcházejících okamžiků. Stáhneme dvě z našich smyček. Materiál Deneema jsme shledali nejchutnějším. Smyčky uvážeme kolem jistícího bodu, který si najdeme na zábradlí – obyčejně na sloupku. Nyní přichází čas na onu špetku zdravého rozumu! Předpřipravíme si dvě zámkové karabiny a dvě osmy. Jakmile jsme hotovi s přípravou, připevníme je na naše smyčky.

Nyní spustíme konce lan s hadicí a osmičkovým uzlem na konci přes zábradlí a obě lana provedeme skrze osmy a nacvakneme zpět na karabiny. Dbáme, aby vše bylo jak má, a nikde se nic nekřížilo a nepáčilo. Je třeba použít stejných karabin a stejných osmiček, aby nám všechno hezky sedělo a žádná příchuť nevyčnívala nad ostatní. Pro pocit jistoty jedno z lan za jistícím bodem provedeme skrze grigri a grigri upevníme na druhý jistící bod za použití další zámkové karabiny a smyčky. Lano se nám nyní krásně upéká pod mostem a nám nastal čas na druhou část přípravy. Přesuneme se na druhou stranu mostu a na konci krátkého obyčejného lana, či statického špagátu uvážeme osmičkový uzel a cvakneme karabinu. Spustíme lano dolů z mostu a uchytíme na blokant, který připevníme za použití smyčky na zábradlí. Pečlivě kontrolujeme, zda jsme na stejné úrovni jako lano na druhé straně mostu. Toto bude naše konzumační stanoviště. Odsud do sebe celý ten pokrm nahrneme. Nyní je čas využít naše kamarády a vyslat jednoho dobrovolníka, aby pod mostem spojil obě dvě lana dohromady. Jakmile je spojeno, můžeme použít obyčejný špagát a vytáhnout naše předpřipravené špagáty krásně obalené hadicí na druhou stranu mostu. Nyní máme dvě horolezecká lana protažená pod mostem z jedné strany na druhou a jsme skoro připraveni hodovat.

Nyní vezmeme dvě zámkové karabiny a cvakneme osmičkový uzel na horolezeckých špagátech k našemu sedáku. Opět dbáme, aby byly karabiny v protilehlé poloze, a kontrolujeme, že jsou provedeny skrze obě lezecká oka na sedáku. Ne skrze jisticí smyčku. Postavíme se co nejtěsněji k zábradlí a poprosíme našeho kamaráda, který bude obsluhovat jistící mechanismus, aby dobral průvěs na laně, které nám visí pod mostem. Jakmile je lano těsně protažené pod mostem, zablokujeme osmy, přelezeme zábradlí, uděláme poslední doublecheck, jak jsme si prostřeli, a vrhneme se na hostinu. Jakmile dojíme a otřeme si mastnou pusu, tak se necháme naším jističem spustit na zem, popř. do člunu, pokud jsme nad vodou. Spojíme oba konce pod mostem a hostinu opakujeme pro dalšího hladovce, který je již připraven nahoře a celý se třese hlady. Samozřejmě pokud stále máme místo v žaludku a hlavně pod mostem, tak můžeme zvětšovat náš průvěs a užít si onen povznášející pocit beztíže při našem prvním soustu.

Tak dobrou chuť!

Ondřej Janek

facebook

TOC

aventuro_footer