Kukadla
Jak je fotit?

perex

Některé děti tráví většinu volného času indoor a u počítače. Některé mají rády občasné dobrodružství venku s kamarády. Pak jsou tu děti, které o počítači ještě neslyšely a celý jejich život se odehrává outdoor. Nabízíme sedm tipů, jak je co nejlépe fotit.

Kredity

F: Pavel Svoboda, Standa Mitáč T: Standa MItáč

Text 1

1. Ať se nebojí

Aby vznikl pěkný potrét, malý model se vás nesmí bát a stydět. Zkusím to vysvětlit na krátkém příkladu: V berberské vesnici v Maroku hrají kluci fotbal na prašném hřišti. Co uděláte?
A) Přijdete, začnete je nenápadně fotit z dálky. Oni po vás budou divně pokukovat, atmosféra bude napjatá, a tak získáte maximálně nějaký záběr teleobjektivem.
B) Odložíte na chvíli brašnu a přidáte se k jednomu z týmů. Užijete si spoustu legrace, proboříte počáteční nedůvěru a po zápase se už nikdo stranit nebude. Vezmou vás na návštěvu do svých domků, kde můžete nafotit tradiční rodinu.

2. Zapomeňte na nadhled

Pokud už začínáte fotit samotný portrét, základní pravidlo zní: „snímat děti z úrovně jejich očí“. Sice budete mít špinavá kolena, ale za získání dětské perspektivy to stojí. Navíc přestanete pro děti podvědomě působit nadřazeně a na chvíli se stanete jedním z nich. Skvělým příkladem tohoto stylu focení byla česká fotografka Dagmar Hochová.

3. Pevná pajda

Kvalitní a světelný objektiv vám pomůže docílit pěkně romazaného pozadí a ostře vykreslené tváře. Ideální je pro začátek pevný objektiv ohniska 50 mm se světelností alespoň 1,8. Podobná skla nejsou složitá na výrobu, a tak se dají pořídit za pár tisíc korun. Není to objektiv typu zoom, takže si s dětmi zaběháte. Důležitá je také plocha snímače vašeho foťáku, čím je větší, tím bude fotka „plastičtější“. Pokud fotíte mobilem, tak na něco podobného můžete rovnou zapomenout.

4. Stín vám pomůže

Nafotit pěkný portrét v pravé poledne je dost složitý úkol, který zaměstná tlačítko „erase“. Tmavé stíny pod nosem a kruhy pod očima zkazí kdejaký roztomilý obličej. Počkejte si radši na večer, nebo běžte hledat záběry do stínu. Nejhezčí portréty stejně vzniknou až po západu slunce nebo za zamračené oblohy.

Galerie 1

Pavel Svoboda

mapa

popis mapy

“Ušpiníte si kolena, ale za získání dětské perspektivy to stojí. Na chvíli se stanete jedním z nich…”

Text 2

5. Ostření na oči

 Další z klíčových pravidel radí, že všechno ostatní kromě očí může být na fotce neostré. Pokud jsou však neostré oči, opět mačkáme otlačené „erase“ a potlačíme slzu ze zkažené momentky. Hodně ošemetné je udržet obě oči v hloubce ostrosti, pokud fotíte extrémně zblízka. Málokdy se k nám totiž model nastaví oběma očima ve stejné vzdálenosti od objektivu. Dá se to vyřešit mírným zacloněním, přibližně na clonu 4. Kvůli zaclonění už sice pozadí nebude tak krásně hladké, ale lepší vrabec v hrsti než neostré oči.

 

6. Blesk za pravého poledne

 Výjimečně se vyplatí sáhnout pro pomoc k vestavěnému blesku. Ale paradoxně ne, když je tma a šero, ale když je venku úplně nejvíce světla. V tu chvíli světlo vytváří ony destruktivní stíny v obličeji. Decentní projasnění tváře bleskem může situaci zachránít, jako například na fotce třech dětí v šátku z Indie.

 

7. Bázliví rodiče

Obecně je fajn, když rodiče ví, že jejich děti fotografujete a nevadí jim to. Zapomeňte na focení dětí z úkrytu teleobjektivem, to zavání úchylkou. V chudších zemích mají lidé pro vaše snahy o umělecký portrét celkem pochopení. V Kyrgyzstánu je to extrémní, tam mě každý druhý rodič prosil, ať jim jejich dítě vyfotím. V Evropě je to naopak, tady se každý celkem oprávněně bojí, kde se fotka jejich ratolesti objeví. A v USA už podobné focení cizích dětí představuje adrenalinový sport na hranici kriminálu.

Galerie 2

Standa Mitáč

Facebook

TOC

aventuro_footer