Péřovka z Nepálu

perex

Péřovky v Nepálu koupíte za zlomky českých cen. Obchodníci ale rádi klamou. Víte, jaký je rozdíl mezi „husím peřím a superhusím peřím“? Velký. najít poctivou továrnu není úplně jednoduché.

Kredity

T, F a V: Standa Mitáč

Text 1

Kdo chce vstoupit dál, zuje si sandále a nechá je na hromadě u vchodu. Tady se pracuje naboso nebo v ponožkách. „Vítejte! Jak se vám tu líbí? Odkud jste?“ okamžitě a se zaujetím reaguje všech sedm Nepálců za šicími stroji. Po první vlně nadšení přichází ke slovu evropská zvědavost.

 

“Vydělám si tři stovky denně”

 

Paní v tyrkysovém triku se jmenuje Sunita a šije už tři roky. Na téhle židli sedí nově, továrna se otevřela teprve před měsícem. Sunita tady tráví dvanáctihodinové směny, dělá šest dní v týdnu. Pokud je méně zakázek, má o den volna navíc. „Dnes to vypadá, že zvládnu ušít dvě bundy,“ říká žena s milým pohledem a červenou tečkou bindí na čele. „Plat dostáváme podle toho, kolik bund ušijeme. Vyděláme si v průměru 1200 rupií za den,“ odpovídá bez jakéhokoliv mlžení. (cca 270 Kč, levnější večeře ve městě stojí cca 25 Kč, pozn. aut.)

Focení v továrně je také pohodové, úplně bez napětí. Až se člověk diví, co všechno mu dovolí vyfotit. Zkuste si přijít do nějaké české outdoorové továrny a udělat si sérii fotek pracovníků a nových modelů… Tady všechno ovládá smích a dobrá nálada. Jedna ze švadlen si bere velký pruh látky na spacáky, dělá si z něj improvizovanou sukni a začíná tančit. „Teď ji vyfoť,“ pobízí pár mladíků, co si přišli koupit péřovky.

galerie 2

Text 2

Je to vůbec legální? Tady zrovna ano

 

U země poletuje peří, které lechtá plosky nohou. Místností rezonuje smích a drnčení strojů. Docela idylka oproti obřím vietnamských sweatshopům s tisícovkami pracovnic. Není to ale jeden velký podvod? „Naše továrna je legální, máme certifikát od vlády. Z každé bundy odvádíme speciální pětiprocentní daň státu, který z těchto peněz hradí ušlý zisk firmám. Posílá peníze značkám North Face nebo Mammut, které se v Nepálu hodně kopírují,“ vysvětluje šéf firmy Tek Magar, chlapík se vzhledem mladého Tibeťana.

Tekovi prodejci před zákazníky netají původ svých péřovek. Na rovinu řeknou, že je vyrábějí ve své továrně v Káthmándú. Nášivky na bundy přidávají spíše ze zvyku, prý to má ráda asijská klientela, hlavně Číňané. Nepálcům je to celkem jedno, ti mají jiné starosti: „Mladí tady ohromně řeší módu, potřebují mít každý rok jinou barvu péřovky,“ vysvětluje Tek, proč se většina jeho bund prodá právě doma v Nepálu. Část prodává také Němcům.

Do továrny přicházejí další mladíci a zkoušejí si nové modely, těžko rozeznatelné od originálů. Tek sedí na stole v tureckém sedu a zaznamenává objednávky do papírového notesu. Několikrát použité slovo „továrna“ chápejte s pousmáním. Místní tomu říkají „factory“, ale jsou to vlastně jen tři místnosti. V jedné se šije, ve druhé se dohadují ceny při zkoušení velikostí a ve třetí sedí šéf – pracovní stůl má naproti hromadě nově vyrobených kusů oblečení. Do toho se všude možně válí smotané role nášivek „the North Face“. V krámě na ulici je koupíte v přepočtu za dvacet korun.

Předěl / Citace

„Peří mi dělá celou půlku nákladů na bundu.“

Text 3

Je to vůbec kvalitní? Vzorky peří napoví

 

Prachové peří a nadýchanost bund prozrazuje, že tady se zákazníci nepodvádějí. Šikmooký Tek ukazuje pytel, kde se nafukuje 6,5 kila prachového husího peří. Má kontakty v indickém Ladakhu, díky kterým ho dokáže sehnat levněji. „I tak je to ale strašně drahé, peří mi dělá celou půlku nákladů na bundu,“ krčí ramena a ukazuje vzorky levitujícího zlata.

Nedávno měl továrnu s dvaceti klasickými stroji. „Minulý měsíc jsem je prodal a koupil nových sedm, které jedou na akumulátory,“ vysvětluje další úskalí podnikání v Káthmándú. Problém je v tom, že ve městě funguje elektřina jen v určitých hodinách. Dříve se mu pracovníci v době pauz poflakovali a nudili. Teď je to jinak, tyhle drahé stroje mohou frčet na baterie celý den.

Dostat se do podobné továrny v postranních uličkách města možná vypadá jako náhoda. Ve skutečnosti to tak není. „V Káthmándú jsou stovky podobně malých podniků, kde lidi šijí outdoorové oblečení,“ říká prodejce Ram Tamang a nabízí čaj s mlékem. Na sobě má červenou bundu se švýcarským logem Mammut.

Galerie 1

text 4

Kdo chce udělat radost sobě nebo kamarádům, musí umět poznat, kde ho tahají za nos a kde pěchují bundy jemným prachovým peřím. V některých nepálských obchodech s outdoorovým zbožím na to mají sofistikovanou fintu: Bunda plná umělin a syntetiky se pyšní visačkou:
„100% goose down“ (100% husí peří).

Tu lehkou, hřejivou a sbalitelnou označují takhle:
„100% super goose down“.

BOX

O tom, že v Nepálu se dají levně koupit péřovky, jsem věděl už před cestou. Odhadem prvních deset obchodů mě ale zklamalo, v Pokhaře se mi snažili vnutit syntetiku místo peří nebo nabízeli staré bundy, které tu zanechali Evropani. Tu pravou péřovku jsem objevil až v Káthmádú, kvalita byla jasná od pohledu. Po půl hodině, investované do smlouvání, děláme chlapíkovi kšeft – kupujeme dvě bundy a batoh.

Až následně nás zve na čaj, což beru jako stylovou „frajeřinu“. Třeba v muslimských státech jsem to zažil vždycky naopak, nejdřív nás namlsali čajem a pak následovalo „vydírání o ceně“. Tenhle chlapík místo toho vysvětluje, jak obchod funguje a že Číňané mají rádi značku North Face. Do toho prohazuje: „Chcete se podívat do továrny?”

Tovarna peri 01

“Chcete se podívat do továrny?”

Pokud máte rádi dobrodružství i při nakupování, můžu pomoci zprostředkovat ušití bundy a její dovoz (s novým logem Shangri-La). Sám jsem jednu koupil a nelituju. Dopředu píšu, že je to levné, ale trochu pomalé. Kontakt

 

Tovarna peri 05

mapa

Staff

Standa Mitáč

Editor

Vystudoval obor Tisk a foto na UK, teď je na Mediálních studiích. Pracoval pro ČT a a Mf DNES. Nyní dělá web eMontana.cz.
Závislý na stavech, kdy neřeší datum –
v horách nebo na písku. Neléčí se.

Facebook

TOC

aventuro_footer