Správná pomoc
na sjezdovkách

perex

Jako cíl další zimní sondy do poskytování první pomoci volím dnes lehčí terén, než je panenský skialpový svah, tedy prostředí sjezdovek lyžařských a prknařských. rizikovost sjezdových areálu nelze sice srovnat s přírodním horským terénem, ale věřte, že pacientů je na svahu víc než dost a úrazy si leckdy nezadají s lavinovým pohlazením.

Kredity

T: Pavel Oliva, F: Pavel Oliva, Stanislav Mitáč

Text 1

Bezpečnost udržovaných svahů a vleků je poměrně vysoko, nicméně i polstrovaný sloup lanovky dokáže neopatrnému sjezdaři spočítat žebra. Když k tomu připočtěte účastníky provozu na svahu, počínaje italskou divou se zapnutými flirtovači a konče adolescentem se sluchátky a hlavou plnou pozounů, stává se svah spíše mongolskou gubernií. Pojďme si tedy povědět to, co se na lyžácích neslýchá a soustředit se na pomoc všem, kdo ji na svahu potřebují.

Typologie úrazů ve sjezdových areálech obsahuje řadu traumat, která jsou specifická zejména druhem dopravního prostředku jezdce. Ve chvíli, kdy se k úrazu přidá ještě pár hltů z placatice, vystavuje se tak pacient i riziku neplnohodnotné analgézie z důvodu interakce s léčivy, což mu transport do zdravotnického zařízení rozhodně nezpříjemní. Co čekat nejčastěji pod zimním obalem pacientů? Držme se několika základních pravidel při poskytování první pomoci na frekventovaném svahu. Tedy:

Na prvním místě je vždy bezpečnost zachránce. Vzhledem k tomu, že po svahu se prohání lecjací letci, musíme v první chvíli označit místo úrazu, a pokusit se tak zamezit dalšímu střetu s ležícím pacientem i se samotným zachráncem. V ideálním případě o několik metrů nahoru do svahu zapíchnout zkřížené lyže nebo prkna, hůlky nejsou příliš vidět.

Předěl / Citace


„Při počátečním kontaktu s pacientem zaujměte na svahu vždy polohu pod ním.”

Text 2

Vždy pamatujte na šetrnost a pochopení, i když vám kontakt stěžuje například jazyková bariéra, snažte se s pacientem komunikovat klidně a trpělivě, i když s maximální improvizací. Je-li postižený vaším rodákem, projevte prosím empatii a patřičný zájem o pomoc, tedy ať vaše slova pochopení nejsou jen vzduch omaštěný větrem. Při počátečním kontaktu s pacientem zaujměte na svahu vždy polohu pod ním, při nešikovném pohybu by mohl váš ošetřovaný po zádech dojet až k vlekaři. Vzhledem k zimním podmínkám pacienta neodhalujeme, není-li to nezbytně nutné. Spíše se snažíme o zachování tepelného komfortu pomocí izotermické folie, o které jste mohli několikrát slyšet v předchozích článcích.

Na bolestivá místa se nejdříve ptáme a posléze, se svolením pacienta, i lehkým dotykem vyšetříme. V nejlehčím případě hovoříme o naraženinách a podvrtnutích. V takové situaci nejlépe dorazit do chaty, vyhnout se další námaze a ledovat postižené místo pro předcházení otoku s následnou revizí tamní úrazové ambulance. V horším případě, s ohledem na pevné uchycení nohy ve vázání snowboardu nebo v pevné svěře přeskáčů, je možné utržit při nešikovném pádu komplikované zlomeniny kostí a kloubních spojení dolních končetin. Proto se snažme s pacientem co nejméně hýbat. Fixace, tedy jakékoliv improvizované dlahování, nemá smysl a je zbytečně bolestivá, horská služba je v rámci sjezdových areálů v solidním dosahu.

Co když se jedná o otevřenou zlomeninu s masivním krvácením? Zástava krveztráty je samo sebou prvořadá, a jelikož tlakový obvaz náleží jiným typům krvácení, a jeho naložení na zející kost je logicky nefunkční a maximálně bolestivé, nezbývá než končetinu zaškrtit na stehně či paži.

V případě, že pád obsahuje i úder do hlavy, je třeba zohlednit řadu rizik. Ve chvíli, kdy se smotaný jezdec sám zvedá a popisuje malý náraz do helmy, není situace přespříliš krizová, oproti tomu pád s krátkodobým bezvědomím a s amnézií na předchozí události určují pacientovi vysokou prioritu transportu do zdravotnického zařízení.

 

aventuro_pomoc-na-sjezdovkach_01

Text 3

Jak to občas vypadá v praxi?

 

Při jízdě našeho hlavního hrdiny nadcházejícího příběhu dochází uprostřed svahu červené sjezdovky k pádu po skoku na větší muldě. Pád absorbuje hlava a levé rameno. Náš otřesený prknař zůstává na svahu pár minut sám, i když okolo něj sviští řada lyžníků – inu jsme v tuzemsku. Konečně se najde jeden ochotný. „Dobrý den, jste v pořádku? Mohu vám pomoci?“ Nad naším jezdcem se sklání mladší lyžařka a hned se snaží pacienta ležícího na boku posadit, bohužel uchopením za obě ramena, včetně vykloubeného. „Jen pojďte, ať neprokřehnete, sedněte si na moje rukavice.” Polohování pacienta je provázeno útrpným sténáním. „Zavolám záchranku, a ta mi řekne číslo na horskou službu, jo?“ Pacient se snaží o komunikaci, ale lyžařka mu nevěnuje pozornost, hledajíc mobilní telefon. Po chvíli začíná být náš pacient myšlenkami nepřítomen, ale to zachránkyně přes kulich, brýle a šátek na jeho ústech nevidí… Dispečer záchranné služby začíná radit a současně vysílá Horskou službu z nedaleké výjezdové stanice. Po počátečních instrukcích, tedy po výzvě, aby se lyžařka pokusila od pacienta zjistit informace verbálně, dochází ke změně stavu a náš prknař upadá do bezvědomí. Lyžařka panikaří, telefon odkládá kamsi do sněhu a s pacientem cloumá se snahou o probuzení. Hbitý příjezd horské služby zamezí dalšímu nešetrnému počínání lyžařky. Prknař je o několik minut později svážen při vědomí za celotělové fixace, s krčním límcem na místo předání záchranné službě. Tedy takto z pohledu třetího pozorovatele.

Předěl / citace


„Bohužel, ve chvíli volání o pomoc se zastáví málokdo.”

Text 4

Co bylo špatně a co se dalo udělat lépe?

 

Děkujme naší lyžařce za projevenou snahu, i ta se musí v dnešním světě lhostejnosti ocenit. Bohužel, svou neznalostí napáchala několik zbytečných chyb. Kdyby se snažila s pacientem navázat komunikaci od svého příjezdu, ještě by jí stihl sdělit, že jej bolí hlava a levé rameno – jako by jej neměl na svém místě, a že si vlastně nevzpomíná, co se stalo. V tu chvíli by nemělo docházet ke zbrklé manipulaci s pacientem, ale k zajištění základního tepelného komfortu. Co po tom? Mám-li základní informace o lokalitě a pacientovi, volám linku záchranné služby. Dispečer krizových linek je vaším parťákem do chvil krize, umí poradit, a potom, co vyšle výzvu horské službě se základními informacemi o výjezdu, s vámi zůstává na telefonu pro další instrukce. V našem případě by bylo příhodné, aby si lyžařka přizvala ke svému konání dalšího pomocníka. Bohužel, ve chvíli volání o pomoc se zastaví málokdo. V takové situaci by slečna měla mávat a ukázat na konkrétní osobu, která zváží zastavení a pozeptání se, co se děje. I když to bude intelektem prostý pobíječ much, můžete jej využít k mávání na horskou službu či k podržení pacient na příkrém svahu. Po příjezdu horské služby je ihned vytyčeno místo zásahu. Naštěstí se s naší dvojící nic nestalo, i když někteří z jezdců se vyhýbali tak tak.

Prknař končí na nosítkách sanitního vozu s podezřením na otřes mozku a vykloubené levé rameno – událost přežil bez následků a těší se plnému zdraví spíše se šrámy na duši.

Resumé

 

Řada pádů na svahu je banální a ke sjezdovým sportům prostě patří, avšak ve chvíli, kdy se po pádu potencionální pacient nehýbe a nevstává, měli bychom se zajímat, nepotřebuje-li naši pomoc. I když užíváte upravených svahů, lékárnička, či aspoň izotermická folie v batohu se rozhodně neztratí. A tak nebuďme na kopcích lhostejní, a když nás samotné postihne pád, který si zaslouží odpočinek a chlazení naraženého kolene, vezměme stranický tisk, kávičku a usaďme se pro ten krizový den na horské chatě. Tedy mnoho zdaru na svahu, a neomrzlé zadnice.

Galerie

Facebook

TOC

aventuro_footer